NEMOCI – dědičnost a co nám to říká

Na poslední členské schůzi se podařilo odhlasovat povinné testování DM a vWD jako podmínky uchovnění. Za mě je to jedině dobře. Doposud totiž nebylo žádné testování povinné a záleželo tak jen na zodpovědnosti a zvědavosti chovatele, čím je (nebo není) jeho chov zatížen. No a proto, že to nebylo celoplošně povinné, neměli jsme vůbec žádnou představu o procentuálním zastoupení čistých psů, přenašečů a tvz. AtRisk psů. Tím pádem se nadal předpokládat vývoj zdraví plemene a my, co testujeme, jsme hledali krycího psa s testem jak jehlu v kupce sena. A když jsme chtěli psa čistého i hezkého, no, jednorožce by člověk našel snáz.

Ale jak se v tomhle má vyznat laik, co hledá štěně? Co ho má zajímat? A co začínající chovatel, který se v tom snaží zorientovat? Pojďme si to tedy trochu osvětlit.

Začneme vysvětlením, jak je to se „zdravým a nemocným“ psem.

V případě dědičného onemocnění může být jedinec (ne)ovlivněn 3 způsoby.

• V prvním a tom nejlepším případě nemocí zasažen není,  je ZDRAVÝ– říkáme o něm tedy, že je čistý, clear, N/N, free, je to jedinec bez mutací.
• Druhou možností je tzv. PŘENAŠEČ – případně rizikový jedinec tedy carrier, N/P, heterozygot – přenáší mutovanou alelu.
• Poslední varianta je POSTIŽENÝ – nemocí postižený jedinec (AtRisk, P/P, recesivní homozygot).

Ve zkratce to znamená, že čistý jedinec nemocí netrpí a trpět nebude.
Přenašeč má nemoc v genech, ale propuknutí nemoci je u něj minimální.
Postižený jedinec má nemoc v genech a dle nemoci se v určité míře objevuje (např. vWD) nebo může, ale nemusí propuknout (např. DM).

Jak je to ale s potomky těchto jedinců? Na to je třeba se podívat z vícero úhlů.

Existuje jakási nápomocná tabulka, která nám dokáže cca říci, jaké bude procentuální zastoupení free/carrier/AtRisk psů ve vrhu dle výsledku vyšetření rodičů.

V případě, že se spojí free a free – výsledkem budou jen free potomci.
U spojení free a carrier jedinců – 50 % free a 50 % carrier (neznamená to ale, že ze 6 štěňat budou 3 a 3, fena mohla některá štěňata vstřebat, nemusela se vyvynout apod, může to být teda 1:5 apod.). Důležité ale je, že ani z tohoto spojení nevzejdou „nemocná“ štěňata.
Spojením dvou carrier psů vychází – 20 % free, 50 % carrier a 25 % AtRisk.
V případě spojení carrier a AtRisk psa bude už 50 % Atrisk a 50 % carrier.
Ze spojení clear a AtRisk bude 100 % přenašečů (taková nejlepší volba krytí atrisk psem).
A logicky u dvou AtRisk psů se narodí pouze AtRisk potomci.

Člověka by tak napadlo, že by AtRisk psi neměli být v chovu vůbec použiti. To je ale daleko problematičtější věc, patřící do rukou zkušeným chovatelům, nebo alespoň těm, co si o genetice něco nastudovali a ví, co dělají. Vyřazením AtRisk jedinců z chovu by se extrémně snížil genofond plemene, a to nikdy nepřineslo nic dobrého. A jak už to, tak bývá, nikdo není dokonalý. Nalézt psa, který je naprosto zdravý, geneticky nezatížený, povahově dokonalý a vzhledem 100% zástupce plemene, je prostě nemožné. Takže pokud je pes, AtRisk na DM (která propuknout nemusí), s perfektní povahou a přesně takovým exteriérem, který se hodí na danou fenu, byl by nesmysl ho nepoužít pro fenu co je clear, u carrier feny by to musel být ten nejvíc TOP pes, co bych si jen mohla přát (za mě, možná to má někdo jinak) a u AtRisk feny bych už váhala – ale být i fena TOP, stálo by to za ten risk a dědičnost nemoci by se dala doladit v dalších generacích výběrem zdravějšího psa (s třeba slabším exteriérem). Tohle je ale třeba promyslet do budoucna a chovatel musí vědět, co je cílem jeho chovu a kam směřuje. Takže ne, není třeba AtRisk psy z chovu vyřadit, ale je třeba se s tím naučit pracovat. A jako budoucí majitel se tohoto výsledku bát u mazlíka podstatně nemusíte, ale mít nemoc na paměti určitě.  V případě DM dojde k propuknutí nemoci asi jen u 2 % AtRisk jedinců. Osobně vím v ČR pouze o 2 případech. Nicméně vědět, co to znamená a obnáší je určitě nutností. Kdyby náhodou, není to nemoc sice bolestivá, ale její průběh může být dlouhý a pro majitele psychicky, finančně a určitě i fyzicky náročný. A jak to bude prožívat konkrétní pes je věc druhá a individuální. Nahlédnutí do života psa s DM popisuje s osobní zkušeností na svém webu chovatelka Vendula Bauerová – Bětčin blog. V případě vWD lze testem zjistit, do jaké míry je jedinec nemocí ovlivněn a dále to řešit opatrností. Co je vWD si můžete přečíst zde.

U carrier jedinců není o čem. Nemoc s největší pravděpodobností nepropukne, takže majitelé mazlíků se nemají vůbec čeho bát. Co se chovu týče, při správné volbě partnera hrozí jejich potomkům „pouze“ přenašečství ze spojení s free partnerem. Spojení s carrier protějškem je minimálně rizikové a do chovu může při správné volbě povahy a exteriéru přinést kvalitní jedince. U carrier a AtRisk bych opět zvážila míru kvality psů a přínos pro chov, který by toto spojení přineslo. Jak bylo psáno výše, 50 % potomků bude carrier, takže pro další použití v chovu nepředstavují závažnější problém.

A co se týče free jedinců, je to samozřejmě nejlepší možná varianta zdraví, ale když je někomu naděleno zde, může pokulhávat povaha či exteriér. Takže zde to platí stejně jako u AtRisků, ale naopak. Pokud je zvíře free na vše možné a exteriér pokulhává, nebudu krýt dvě podprůměrná, ale zdravá zvířata. To chov nikam neposune. Pokud tedy nevím, že i slabší fena dává hezká, nadprůměrná štěňata. Ale  to už zase patří, do rukou zkušeným, nebo plánujícím a do budoucna promýšlejícím chovatelům.

Pokud tedy sháníte mazlíčka, zjistěte si zdravotní stav rodičů potencionálního štěněte. Chtějte vidět vyšetření, zeptejte se chovatele na stav jeho psů. Budete klidnější a uděláte maximum pro to, aby byl váš pes zdravý. Přesto ale není třeba se nijak extrémně stranit AtRisk psům, zvláště když to bude láska na první pohled. Pokud jste četli o vWD, víte oč jde a u DM vás může částečně uklidnit, že u většiny psů nepropukne.

Pokud sháníte zvíře do chovu, buďte ostražitější. Volte psa kompromisem, aby povaha, zdraví a exteriér byly tak nějak v souladu, protože to nejdravější, nejhodnější a nejhezčí stěně na světě stejně neexistuje. A když bude pes po výjimečně hezkých a povahově dobrých rodičích s horším zdravím, dá se s tím pracovat v dalších liniích, stejně jako se zdravým psem se slabším exteriérem.